Minulý rok jsem si vyzkoušel okruh v Brně, a protože jízda na závodní dráze je opravdu parádní zážitek, tak mě v tomto roce čekala zkušenost s další tratí. Tentokrát se podívám na autodrom v Mostě.
Okruhový den pořádala DAFIT FILLA Racing Agency. Jednalo se tedy o dvoudenní akci, já byl však přihlášený jen na středu 8. července – šest dvacetiminutovek by mělo na seznámení s touto tratí bohatě stačit.
Nastal Den D
Z Plzně vyjíždím brzy ráno, abych stihl ranní sraz a technickou přejímku. Předpověď počasí nevypadá příliš dobře, ale stále doufám, že to nakonec bude dobré. Cestou spadlo jen pár kapek. Po příjezdu do areálu okruhu chvíli hledám, kde se můžu zaregistrovat. Registrační místo nacházím v boxech a po menších zmatcích v organizaci se dočkám nálepky za úspěšně zvládnutou technickou přejímku. Nakonec si vyzvedávám transpondér na měření času v hlavní věži a připevňuji ho na motorku.
Po krátké úvodní řeči se jdu připravit na první dvacetiminutovku. Jsem jeden z mála, který se přijel svézt pouze jeden den z víkendu a bez nějakého zázemí. Většina jezdců tady je s obytnými vozy, motorkami upravenými na okruh, nahříváky, řada z nich má pronajatý box v depu… Nemůžu se tak divit, že pojedu ve čtvrté skupině určené pro začátečníky. Žádní začátečníci tu ale opravdu nejsou, takže i v této skupině se pojede docela rychle.
Jde se na věc
Za pár minut odbije devátá hodina a má skupina pro dnešek otevírá trať. Boxová ulička. Výjezd na dráhu. První kolo se samozřejmě trochu krotím, abych zahřál pneumatiky a poznal okruh. Jede se opravdu skvěle, takže začínám zrychlovat a brzy vytáčím každou rychlost k omezovači a brzdím, co nejpozději si troufnu. Při tomhle se nejde nebavit. Zajedu pár slušných kol a prvních dvacet minut končí. Takhle by to šlo.
Dalších (skoro) dvacet minut
Teď postupně přichází řada na další tři skupiny. Počasí se pomalu začíná horšit a první dopadající kapky dávají tušit, že podmínky na trati se brzy zhorší. Znovu se řadím se v boxové uličce ke své druhé jízdě a pořádná porce zábavy a adrenalinu pokračuje. Již lehce mrholí, ale na gripu zatím není nic znát, takže pořád můžu jet tak rychle, jak dokážu. Beze strachu z nečekaného podklouznutí.
Bohužel ke konci vyhrazeného času padá jezdec vedoucí skupinu, ve které jsem se držel. Vzedmutý prach vedle jedné z posledních zatáček znamená červenou vlajku.
Slibovaný déšť přichází
Za chvíli už začíná pořádně pršet a jízdy jsou přerušeny. Čas jít na oběd. Předpověď počasí moc velké naděje na zlepšení nedává, ještě ale asi dvě hodiny čekám, co kdyby… Nakonec jsou vyhlášeny volné jízdy bez ohledu na rozdělení do kategorií. Vzhledem k množství vody na dráze je jasné, že je dnes po ježdění, které by za něco stálo.
Protože je ale trať prakticky prázdná, před brzkým odjezdem domů si chci dát pár kol na rozloučenou. Žádné rychlé tempo. Jen tak. Pomalu. Ani tak nemám moc dobrý pocit, asfalt je dost kluzký. Nejhorší mi to přijde v poslední zatáčce, při nájezdu na cílovou rovinu. No, a po dvou nebo třech kolech to jeden z mála jezdců, kteří se vydali na trať, potvrzuje ladným skluzem ven z dráhy. Opět červená vlajka, kterou následuje můj odjezd domů.
Příště snad bude lépe…
Tenhle den tedy zdaleka nevyšel tak, jak jsem doufal. Jsem rád, že jsem si mostecký okruh konečně vyzkoušel a alespoň dvě jízdy se povedly, ale šest jízd bych si samozřejmě užil úplně jinak. Příští návštěva okruhu, ať už to bude jakýkoliv, snad dopadne lépe.
Srovnání Brna a Mostu
Brněnský a mostecký okruh se od sebe sice liší, ale ne zase o tolik. Brno působí impozantnějším dojmem, všechno je o trochu větší, což potvrzují i čísla. Kvalitou dráhy ale autodrom v Mostě rozhodně nezaostává a zázemí je zde pěkně udržované. Nedokážu se rozhodnout, na kterém okruhu mě jízda bavila více. Každopádně můžu napsat, že mě ani jeden z těchto okruhů nezklamal.